Jmenuji se, Tonksova!

Ahoj lidičky, opovažte se mě říkat - Nymfadoro! Jsem Tonksová

Témata

Proč?

Počítadlo

Kalendář

Kecky

Sestřička

Obrázek

Vtipy

Počasí

* * *

ICQ

Kuk

Nojo no

Jak jsem se stala bystrozorkou

Susan Hagerty – Její příběh

- třiadvacetiletá bývalá studentka Mrzimoru, její otec je mudla a matka čarodějka. Tato dívka je plachá, miluje svého psa, mladší sestru a kamarády – anebo ne?
- má normální postavu, krásný obličej. Šedé oči a mahagonové, lehce zvlněné vlasy.
Zradila jsem.
Chápete to!
Já. Ta holka, která slíbila, při Bohu, že bude dodržovat desatero božích přikázání!Já, která nikdy neublížila ani mouše!
Holka, která byla pro ostatní oporou, byla jejich vrba. Pomohla každému, kdo ji o to požádal a neptala se proč.
Osoba, která byla viditelná jen pro ty, kteří něco potřebovali. Kamarády jsem měla a mám. Když já, potřebovala podržet, najednou tu nikdo nebyl. Nenašel se nikdo, kdo by tu byl pro mě.
Možná neviděli, že se trápím. Možná jsem jen nepatrný hmyz, mezi všemi. Možná si mysleli – Ona to zvládne, ona pomoc nepotřebuje!
Proč je obhajuji? Proč stále hledám odpovědi? Proč! Už jsem zradila a neexistuje cesta zpět.
Kdo by věřil zrádci! Kdo by se znovu opřel o toho, kdo zradil! Kdo by měl tu sílu, tu odvahu!
Nikdo takový se nenajde, nikdo by to nedokázal. Ani já, bych to nezvládla. Mohla bych se opřít o toho, kdo mi vrazil kudlu do zad! Ten nůž bodá, stále ho mám v těle, proniká až do srdce, do plic a já nemůžu.
Zradila jsem přátele, které jsem snad neměla?
Ne!
Oni, byli mými přáteli, byli tu pro mě, ale já to neviděla. Nechtěla jsem je zatěžovat svými problémy!
Zničila jsem jejich víru. Věřili tomu, že já, já je nezradím. Spletli se a to hodně.
Důvod?
Ten se vždycky najde, ale proč jen ten můj, musel být tak malicherný, hloupý. Já zradila z lásky, ne z té povznášející, ale z té, co zabíjí. Neopětované. Láska, která byla nepochopena a pouze jednostranná.
Nezradila jsem ve víru lásky, ale zloby, nenávisti a pomsty.
Temnota pohltila moje srdce, celá jsem byla pohlcená tmou a zlobou.

Erik – tak se jmenoval. Byl to on, kdo mi vzal srdce a nevrátil ho zpět. Snad ani nevěděl,... Neviděl ani mě, ani moji lásku.
Nebyl extra krásný, ne žádný Black nebo Malfoy. Ano, i tyhle dva jsem znala, kdo by je v mém světě neznal. Nebyl to ani sprotovec, jako třeba Potter, anebo dost chytrý jako Lupin anebo Snape či Evansová. Byl prostě něčím zvláštní – měl od každého z nich trochu. Kapku toho a zlomek jiného.
Byl – možná se někdo zeptá, proč to slovo, proč – byl. Ano. Byl, protože už není a kdo je toho příčinou?
Anebo, co když... Není možné, že to neviděl, protože jsem to dobře skrývala?
Proč jsem se ho nezeptala? Stačilo jedno jediné slovo, věta a vše by bylo jinak.
Lepší?

Nejde nic z toho vrátit. Udělala jsem to a teď musím nést své břímě. Nést to, že jsem zradila a zabila.
Nejenom je, ale i sebe.
Nezabila jsem jen jeho. Toho, kdo mě nemiloval. Zabila jsem i část sebe. Oprava je nemožná, neexistuje náhradní díl, který by to napravil. Není srdce, které by nahradilo to mé. To, které je okoralé a zlomené.
Možná existovalo něco před tím, ael teď. Teď už ne.

***

Budeš poslouchat mé rozkazy, které...“ nevnímala co mluví. Věděla, že bude muset někoho zabít, ale kdo to bude?
Povstaň Susan Hagerty, nyní si jednou z nás. Pozři do mých očí. Já jsem tak laskav, aby i mudlovský šmejd mohl bez obav pohlédnout do mých očí. Pokud patří k mým věrným. Věř však, že moje oči tě budou sledovat všude. Kdo už jednou zradil, může zradit i podruhé.“
Podívala se mu do jeho rudých očích a lehce se otřásla. Pokynul jí a ona o krok odstoupila.
Přiveďtě ho!“
Vtrhli dovnitř, měli mezi sebou člověka, muže. Bránil se, ale byl zraněný. Proti nim neměl šanci, žádnou šanci. Odhodili ho od sebe, až dopadl na zem. Byl celý od krve a nejspíš měl i několik zlomenin.
Poznáváš ho?“ zašeptal jí do ucha, stál jen kousek od ní.
Polkla a pozorně si ho prohlédla. „To je, Erik.“
Usmál se, jeho úsměv byl tak,... Nešlo to popsat slovy. A pak se rozesmál, rozchechtal se šíleým smíchem.
Tak co, šmejde! Poznáváš ji?“
Erik pozvedl svůj pohled k dívce a zavrtěl hlavou.
Na co čekáš, začni.“ vkřikl na Susan.
Ona jen polkla, podívala se do očí toho, koho milovala. Nemohla, nechtěla. Když však uviděla, že ji nezná, nepamatuje si ji. To byla poslední kapka. Tolikrát mu pomohla, byla tu pro něj, když potřeboval pomoc. Myslela si, že je alespoň jeho přítelkyně.
Pevněji sevřela hůlku a pozvedla ji. Zašeptala slůvku, dala do něj všechny své emoce. „Crucio.“
Začal sebou cukat a křičel, později jeho jekot, přešel jen v bezhlasé otvírání úst. Svíjel se na podlaze, muselo to být šílené a jí stékaly po tváři slzy.
Dost.“ vykřikl Voldemort.
Podívala se na něj, nechápala, proč to přerušil!
Tak co? Poznáváš ji?“
Zavrtěl hlavou, na slova neměl sílu.
Temný pán se podíval na Susan a přikývl.
I ona se naposledy podívala na svoji lásku, první a nadlouho i poslední, možná navždy. Vyslovila slovo, kletbu, která se nepromíjí. Stejně jako ta předchozí. „Avada Kedavra!“
Z úst mu uniklo jen pár slov a pak vydechl naposledy. „Susan, já to chápu. Promiň.“

Zhroutila se na zem, neslyšela to co vypustil z úst. Nikdo to neslyšel.
Nebo snad?
Muž stojící jen pár kroků od toho všeho jen povzdechl a přetřel si kořen svého nosu. Podíval se na tělo chlapce i na vzlykající dívku, otočil se a odešel.

Připlazila se k jeho tělu, naposledy se mu podíval do očí. Do těch očí, které ji uchvátily. Nebylo v nich nic, jen tupě zíraly, bez ducha a bez,...
Musela jsem, ... ty jsi,... nebyl si,...“ šeptala mezi vzlyky.
Pak se pomalu zvedla, otřela si slzy do pláště a bez ohlédnutí odešla.

Věděla, že tam zanechala část své duše i srdce.

***

Zrada, ta bolí. Hlavně však od někoho, kdo slíbil, že to neudělá. On mě nezradil, to já zradila jeho . Až o mnoho let později, mi ten muž, který slyšel ta poslední slova, řekl. A já, co jsem udělala já? No, nevěřila jsem mu, kdo by taky věřil, zrádci.



Žádné komentáře
 
Kdo si nedá pozor, tak ať jde.